foto: www.dress-en.techinfus.com

Hyacint

Hyacint je drahým kamenem, o kterém se ale příliš nepíše, alespoň ne tolik, co o jiných vzácných minerálech. Sama jsem o něm četla poprvé ve spise "Physica" od Hildegardy. Tento minerál je ovšem až překvapivě zajímavý a určitě stojí za obšírnější seznámení.

Hyacint je zirkon, má vysokou tvrdost a diamantový třpyt. Jeho barva může být všech odstínů oranžové a červené. Má hluboký magmatický původ. Opravdový hyacint se vyskytuje velmi málo. Jeho naleziště jsou na Srí Lance, Madagaskaru, Vietnamu a Brazílii, dále ve Skandinávii a na jižním Uralu, největší kousky v hnědočervené variantě se pak nachází na ruském pobřeží.

Přestože dnes už tomu tak není, v minulosti byl tento kámen velmi populární. V 16. století používaly lékárny středověku hyacintovou směs, směs rozmělněných minerálů, rostlin a živočišných produktů. Od renesance do 18. století byl pak hojně nošen bohatšími lidmi, podobně jako smaragdy či diamanty. Vynalézaví obchodníci ho také pálili do průhledného stavu a pak prodávali jako diamant.

Hildegarda o Hyacintu

Podle Hildegardy vzniká hyacint v prvních hodinách dne z ohně, když je vzduch mírně teplý. Je více vzdušný než ohnivý, je proto "cítit" hlavně vzduchem a chvílemi i teplem, protože je stvořen ohněm. Živlová podstata tohoto kamene je tedy vzdušně ohnivá.

Hildegarda uvádí mnohá doporučení ohledně zdravotního působení hyacintu, která se týkají například léčby očních onemocnění. "Člověk, který trpí tmavnutím oka nebo zákalem či vředem nebo nádorem, by měl hyacint podržet na slunci, ten se tak rychle rovzpomene na svůj ohnivý původ a rychle zteplá, ať ho pak nemocný nasliní a položí na oči, než se prohřeje a toto ať často opakuje, dokud se oči neuzdraví (Hildegaard von Bingen, Heilkraft der Natur, Physica, Christiana Verlag Stein am Rhein, 2005, s.279)."

Hildegarda tento kámen používala také při pomoci od šílenství zapříčiněného klamem či magickým očarováním člověka. Postižený (či někdo za něj) má vzít teplý žitný chléb a vyříznout do něj kříž a se slovy: "Bůh, který vzal všechnu záři kamenů zpět od ďábla poté, co překročil jeho přikázání, ať zbaví (jméno dotyčného) všech klamů, magických kouzel a bolesti z tohoto šílenství," pak má vstrčit kámen do vyrytého kříže. Tento pohyb kamenem skrze kříž má opakovat se slovy: " Jako záře, kterou měl ďábel, a která mu za přestupek byla odňata, ať je i toto šílenství způsobené (jméno postiženého) klamem a magií odňato." Tuto část žitného chleba má pak postižený sníst. Pokud je postižený natolik slabý, že není schopen chléb sníst, je třeba mu tyto kříže dělat s příslušnými formulemi do každého pokrmu. Rovněž pak tak při bolavém srdci je třeba s těmito slovy dělat hyacintem kříže na srdci a člověku se povede lépe.

Hyacint jako ztělesnění jasnosti

Je zajímavé podívat se na to, jakou funkci zde kámen hyacint vlastně plní a pokud má být esencí božských kvalit, hyacint, zdá se, představuje jasnost, tedy kvalitu kterou postižený jakýmsi "magickým kouzlem" možná uřknutím nebo uvěřením v klam, dnes bychom mohli říct manipulací ztratil a zešílel. Proto i jeho užití při zákalu nebo ztmavnutí oka. I tady se jedná o ztrátu v tomto případě jasnosti vidění. V případě šílenství je to ztráta jasnosti vidění světa, možná i ztráta sebe.

Jeho kvality ve světě zvířat má podle některých představ reprezentovat rys, tedy zvíře nesoucí rovněž kvalitu jasného nebo ostrého (Rys ostrovid) vidění.

V Crowleyho tarotu představuje intelektuální jasnost karta eso mečů. Její význam, ve zkratce řečeno, v sobě nese energii jasného odlišení toho, co je pravda a co není, a jasného rozhodnutí, tedy i odmítnutí klamu. I zde lze spatřovat jistou propojenost s významem hyacintu minerálu.

Hyacint v řecké mytologii

V řecké mytologii existuje mnoho variant příběhu o krásném mladíku Hyakinthovi (Yakinthos), synovi spartského krále Amykla a Diomédy. O jeho přízeň soupeřili dva bohové - bůh světla, věd a umění Apollon a bůh západního větru Zefyros, dokonce se mu prý dvořil i básník Thamyris, který bývá označován za prvního muže, jež se dvořil muži. Toho však Apollon s pomocí múz obratně zneškodnil. Hyakinthos si zvolil přátelství Apollona, ale Zefiros se s tím nesmířil a při hodu diskem Hyakintha ze žárlivosti (někde omylem) zabil. Z kapek jeho krve pak podle jedné z variant na místě vznikly drahé kameny a z těch pak vyrostly květiny, jež obojí nesou jeho jméno - Hyacint. Podle jiných zdrojů z krve vzrostly květiny, jejichž lístky na sobě mají napsány hlásky povzdechu Apollona nad smrtí milovaného.

V lidových magických praktikách má skutečně kámen hyacint velmi podobné využití jako květina Hyacint. Vůně Hyacintu pomáhá proti smutku, depresi a léčí při očarování.

S příběhem o Hyakinthovi je patrně spojena tradice léčení tímto kamenem v běžných lidových praktikách. Kromě toho, že v sobě hyacint nese velkou krásu a jas, nese v sobě i bolest srdce a sílu krve. Některé druhy Hyacintu také mají velmi jasné červené zabarvení a vypadají jako kapky krve. Když se více zaměříme na příběh a zasadíme ho do kontextu toho, co se o vzácném minerálu traduje, máme zde božsky krásného mladíka, kvůli kterému několikero jiných božských mladíků ztratilo hlavu (tedy svou jasnost), tento objekt lásky je pak zabit (obětován) a z této oběti vzniká onen drahokam jako esence jeho duše-ohně jasnosti. Odtud pak zřejmě působení Hyacintu na bolavé srdce a posílení jasnosti a správného vidění nezkaleného vášněmi (očarováním).

Lidová tradice

Doporučuje se zacházet s tímto kamenem velmi uvážlivě. Rozhodně se nedoporučuje nosit ho jen jako ozdobu. Kámen má být nošen pouze s jasným záměrem a k léčbě. Podle různých tradic měl být hyacint především ochranný, a byl tak využívaný pro tvorbu amuletů. Rozhodně měl chránit před vlivem ostatních lidí, před pesimismem a melancholií, před zlými duchy, rovněž před tzv. nakažlivými nemocemi (morem), rovněž tak před jedy, a tedy i chemickými látkami. Hyacint má posilovat odhodlání a rozptylovat smutek. Pokud by ovšem byl nošen nesprávně, může prý majiteli naopak přivodit melancholii a výkyvy nálad, způsobit duševní onemocnění či vyvolat hněv. Číňané prý věřili, že dokáže zvýšit inteligenci majitele, posilovat paměť a rozvíjet intuici.

Hyacint a Nový Jeruzalém

Zajímavá je také náležitost minerálu hyacintu k dvanácti základním kamenům hradeb Nového Jeruzaléma, jak zmiňuje Janovo zjevení 21-22. "Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst."