Řepík lékařský

                                                                                      www.nazdrave.sk

Řepík lékařský

(Agrimonia eupatoria)


Řepík je naprosto úchvatná a nezastupitelná bylinka, kterou by každý měl mít ve své domácí lékárničce.

Ze zkušenosti vím, že zabírá na téměř jakýkoli zánět, a pokud zánět nevyléčí, minimálně vždy zmírní.

Již starověcí Egypťané ho používali k léčení zraku a očí. Název nese po králi Eupatórovi, který ho začal používat při jaterní chorobě.

V lidovém léčitelství a magii se řepík hojně používal v ochranných kouzlech, k odvrácení záporné energie a zabránění zlých duchů. Prý obrací kouzla proti tomu, kdo je vysílá. Chrání proti jedu a léčí střelné rány.

Svým vzrůstem a květy se velmi podobá divizně velkokvěté. Dorůstá až výšky 80 cm. Je možné ho pěstovat ve skleníku nebo na zahradě, kvete od června do září. Řepík se suší v zavěšených svazcích a pokud možno rychle, nesuší se plod. Zhnědlá bylina se již nepoužívá.

Dnes řepík využíváme zejména pro jeho protizánětlivé a dezinfekční účinky. Působí tak proti průjmu, při bolestech žaludku a problémech se žlučníkem. Podporuje i vylučování moči. Vyrábíme z něj kloktadla, odvary a mastičky.

V Hildegardině pojetí je řepík bylinka teplá, což ji předurčuje k její užitečnosti jakožto prostředku zahřívajícímu a spíše vysušujícímu. Pocitově, pokud pijete řepík, spíše vysušuje. Tlumí tak vlhkost v organizmu a tím pomáhá od hlenů a zánětů všeho druhu. Kdo má tedy v sobě mnoho chladu a vlhkosti, a tudíž velké zahlenění, měl by mít řepík stále ve své lékárně. Zásadní Hildegardino doporučení se tedy týká právě chladu v žaludku (bude se týkat i přidružených orgánů - slinivky a sleziny) a silného zahlenění. "Kdo má příliš mnoho hlenu ze špatných orgánů a kdo má studený žalůdek, ať pije vždy na lačno i po jídle do vína naložený řepík a zmírní a vyčistí tak zahlenění a kašel a ohřeje žalůdek." (Hildegaard von Bingen, Heilkraft der Natur, Physica, Christiana Verlag Stein am Rhein, 2005, s.123)."

Hildegarda doporučuje řepík také při psychických problémech, které Hildegarda označuje jako ztrátu rozumu a citu, tedy jakémsi pomatení, a to velmi zvláštním způsobem. Podle Hildegaedy jsou původcem této zvláštní úzkosti, třesu a psychického šoku či vykolejení vlasy, které je třeba ostříhat. Hlavu pak omýt odvarem z řepíku a vyvařenou bylinku přivázat šátkem na srdce. Jakmile začne šílenství mizet, mají se řepíkem obložit i spánky a čelo. Takto se pročistí mysl a cítění a šílenství odejde. V citové a mentální rovině je pomatenost tedy také přemírou chladu a vlhka. V hlubší rovině pak lze spatřovat nedostatečnou sebedůvěru a vnitřní úzkost a neschopnost se projevit

Pro očistu člověka od hlenů, kašle a rýmy je možné také použít následující a z dnešního pohledu trochu krkolomný postup, z kterého je patrné, že za zahleněním organizmu stojí vnitřní chlad a ztuhlost. Nejprve je třeba získat šťávu z řepíku a 2 x tolik šťávy z fenyklu, přidat šťávu z kakostu o váze 1 mince (může být cca 1 gram), do vzniklé směsi šťáv přidat prášek ze stejného množství galgánu, styrače (keř nebo strom, z něhož se užívá pryskyřice, v tomto případě o váze 6ti mincí) a osladiče o váze 2 mincí. Šťáva s bylinkami se smíchá a vytvoří se pilulky, které se dají vyschnout na slunce nebo případně na vzduch a mírný vítr. Tyto vysušené pilule se mají užívat následovně - člověk přiloží na břicho jehněčí kůži, která vytvoří příjemné vnitřní teplo (toto je důležité, protože teplo má vzniknout sebezahřátím, tedy spíše zevnitř, nikoli vystavením se slunci či ohni), před východem slunce začne postupně žvýkat a prosliňovat 5 nebo 9 pilulí, je třeba zůstat na stinném místě dokud dotyčný nepocítí nutkání na stolici. Kolem poledne pak má usrkávat polévku z jemné mouky, tímto mají vnitřnosti a ztuhlý žaludek změknout. Zde je opět patrné, že příčinou problémů je chlad, který i v pojetí čínské medicíny je příčinou zácpy, jakéhosi zamrznutí a zatuhnutí organizmu až k nehybnosti. Směs zahřívajících bylinných pilulí v kombinaci se zahříváním kožešinou pak má organizmus vnitřně prohřát a rozhýbat.

Řepík rovněž užívá při léčbě tmavnutí v očích (patrně zamlžené vidění se závratí). Zde doporučuje rozdrtit řepík v hmoždíři, drcený položit večer na oči a převázat šátkem.

Aby byl výčet kompletní, uvádím na závěr Hildegardino doporučení s využitím řepíku, které je pro většinu z nás poněkud podivné a nepředpokládám, že by ho někdo toužil vyzkoušet. Pokud člověk (žena) trpí touhou a nedostatkem zdrženlivosti, měla by si v době menstruace připravit koupel z odvaru následujících bylin: řepíku, třetinového množství yzopu a dvojnásobného množství, co předchozích bylinek, má být popence. Po koupeli se pak má potřít mastí z husího a slepičího sádla a slepičího hnoje a takto si jít lehnout.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky